Aktuality

Nedávno jsem si uvědomila, jak jsme my ženy posedlé svým tělem. Hlavně tím, jaký má tvar, kolik kil váží, jak vypadá. Pečujeme o svoji pleť a tělo, peelingujeme,  jednou za čas jdeme na manikúru, pedikúru, depilujeme si povrch našeho těla, necháváme si upravovat vlasy, bělíme si zuby. Některé z nás jdou ještě dál a nechají si prodlužovat řasy i vlasy, zvětšovat rty a ňadra nebo vyhlazovat pleť. Jako bysme byly jen figuríny ve výkladní skříni, jakoby snad ani nezáleželo, co se děje uvnitř našeho těla, kým jste uvnitř. Přitom tělo dokáže mnohem víc, než jen nějak vypadat.

 Mí klienti obvykle zbystří po položené otázce, jak se právě teď v tuto chvílí cítí. Nespokojím se s odpovědí „fajn“, „dobře“ nebo „jsem ok“.  Pro mnoho z nás se zdá být náročné a často až nemožné cítit. Vnímat svoje tělo, registrovat své pocity.  Jako by většina z nás předala moc nad sebou sama do rukou autopilota a v ten okamžik přestala vnímat. Víte, že vaše tělo s vámi neustále komunikuje? Posloucháte ho?

Přináším vám čtyři cesty, jak se spojit se svým tělem a slyšet, co nám říká.

Zhluboka dýchejte

Jedna z mých nejoblíbenějších a nejjednodušších technik. Soustřeďte se na dech a okamžitě se ocitnete v přítomnosti a ve vašem těle. Vnímejte, jak vzduch proudí vaším tělem, všímejte si, do kterých míst dýcháte. Dýcháte do hrudníku, do oblasti žaludku nebo spíše do spodní části břicha? Vnímejte jak se váš trup zvětšuje s každým nádechem a smršťuje s výdechem. Když jste ve spojení s vaším dechem, jste ve spojení s vaším tělem.

Udělejte si kontrolu celého těla

Tato technika vám dovolí vnímat naše tělo ve větší intenzitě a hloubce. Lehněte si  pohodlně na zem a zavřete oči. Začněte tím, že se soustředíte na každou část svého tělo od svého obličeje a budete pokračovat směrem dolů  přes krk, ramena, ruce, trup, nohy až ke konečkům prstů. Všímejte si, zda v jakékoli části těla registrujete napětí. Věnujte pozornost proudění energie ve vašem těle, kde proudí a kde se jí naopak nedostává. Cílem cvičení je nastolit rovnováhu v těle, nicméně ta může nastat až v okamžiku, kdy si uvědomíme nerovnováhu. Kontrola celého těla vám dovolí naslouchat vnitřní hlas a jeho požadavky.

 Meditujte každý den. Třeba při sprchování.

Meditace neznamená, že musíte sedět v tureckém sedu a nahlas odříkávat mantry nebo poslouchat duchovní písně. Meditovat můžete třeba ve sprše. Převážná většina z nás se sprchuje jednou až dvakrát denně, proto je ideálním okamžikem pro každodenní krátkou meditaci. Pusťte si vodu a zavřete oči, vnímejte teplotu vody, zvuk vody která si razí cestu k vašemu tělu. Všimněte si kapek na vašem těle, kam dopadají.  Můžete si dokonce představit, jak z vás voda smývá veškeré starosti a negativní myšlenky. Do nového dne tak vyrazíte osvěžení nejen na těle, ale i na duši.

Promluvte si před jídlem

Čas na jídlo je ideální chvílí spojit se svým tělem. Než začnete jíst, položte si následující otázky. Mám opravdu hlad? Co nasytí moje tělo? Na co mám opravdu chuť?  Mnoho z vás překvapí, jak často jíte jen ze zvyku nebo proto, že se právě nudíte, než že byste měli opravdu hlad.

Klíčem k těmto všem metodám je zvědavost. Pokud si chceme vážit svého těla a respektovat ho, musíme mu věnovat pozornost a zajímat se o to, co opravdu chce. Vztah mezi námi a naším tělem je podobný jakémukoli jinému vztahu, musíme na něm pracovat, dát mu pozornost, lásku a pochopení. Dostali jsme tělo, které se s námi snaží komunikovat. Poslouchejme ho, odmění se nám.

Michaela Carter

Reflux – pohled celostní medicíny

autor: Eva Placáková

Pro velký zájem o toto téma a na četné dotazy sdílím článek, publikovaný v časopise Meduňka 1/2018, i s těmi, co ho nestihli na stáncích a trafikách:

pálení žáhy

Reflux, lidově známý jako „pálení žáhy“, nebo také „překyselení žaludku“ znamená v podstatě proniknutí obsahu žaludku – části natrávené potravy a žaludečních šťáv – do jícnu, kde může způsobovat poměrně nepříjemné pocity. Občasné pálení žáhy, pozná během života téměř každý z nás a obvykle neznamená nic závažného. Příčin může mít hned několik. Nejčastěji se vyskytuje u obézních lidí a u těhotných žen. U těch zejména v důsledku hormonálních změn a vlivem tlaku rostoucího plodu na žaludek a po porodu tyto potíže zpravidla vymizí. U obézních vzniká podobným mechanickým tlakem nitrobřišního tuku na žaludek. Redukce nadváhy problém obvykle vyřeší sama. Pokud se ale tyto pocity objevují pravidelně, je opakovaně naleptávána sliznice jícnu zpětným tokem kyseliny, což může vyústit až v nepříjemné komplikace, jako je zánět jícnu.

Běžně se reflux projevuje pobolíváním na hrudi v oblasti hrudníku a žaludku a pálením žáhy, méně často přechází až v dráždivý kašel, chrapot i jiné průduškové a plicní komplikace. Tyto projevy mohou být provázené pocitem tlaku, nebo těžkého kamene v oblasti žaludku a jeho špatným vyprázdněním. Často dochází také k projevům silného nadýmání, nebo říhání.

Pomineme-li mechanické příčiny refluxu (obezita, těhotenství, brániční kýla), je za jeho hlavní příčinu konvenční medicínou stále považován nadbytek HCl (kyselina chlorovodíková – žaludeční kyselina). Léky první volby bývají proto v lékárně volně dostupná antacida (léky na neutralizaci žaludeční kyseliny, dostupné bez lékařského předpisu) či léky blokující tvorbu žaludečních kyselin (v České republice asi nejčastěji Helicid s aktivní látkou omeprazol, pouze na lékařský předpis). Takový přístup je ale pouze symptomatický, řešící akutní příznaky, nikoli mnohdy skutečnou příčinu a navíc mohou celý problém ještě zhoršit. Faktem je, že moderní vědecké poznatky prokázaly, že většina pacientů s onemocněními trávicího systému, trpí na nedostatek, či úplnou absenci žaludečních kyselin a nikoli na překyselení žaludku, jako je současně převládající názor. Problém je, že nesprávnou léčbou, bez kvalitní diagnostiky příčiny těchto potíží, mohou vzniknout mnohem závažnější zdravotní problémy, od poruch imunity, po nejrůznější metabolická onemocnění. Ta se ovšem mohou projevit až po letech. Před každou nasazenou léčbou je tudíž vhodné zjistit, co konkrétně k refluxu přispělo.

Číst více ZDE

 Také vás trápí v zimních měsících časté nachlazení, rýma, či na vás kolegyně kýchne a vy už víte, že se budete trápit další dny minimálně s virózou? Na své imunitě můžete rozhodně zapracovat tak, aby vás jen tak nějaký bacil neskolil. Jedná se přitom o pár jednoduchých pravidel, jejichž dodržování vám nezabere spoustu času.

 1. Pečujte o svá střeva!

Ve střevech žije více mikroorganismů, než má kdokoli z nás buněk ve svém těle. O jejich nezastupitelné důležitosti ve vztahu k imunitě se neustále dovídáme nové informace. Ne nadarmo se říká, že ve střevě je uloženo 70% vaší imunity! Jedno je jasné: pokud trpíte zácpou, nebo jakýmikoliv potížemi při zažívání, složení mikroorganismů ve vašich střevech nebude rozhodně ideální a lymfatický systém v okolí střeva je přetěžovaný… Zajistěte dostatek vlákniny ve stravě, dostatečně pijte, případně si udělejte měsíční kúru kvalitními probiotiky. Pokud toto nepomůže a zažívací potíže přetrvávají, svůj problém řešte určitě s kvalifikovaným odborníkem. Nevědomky si pozvolna zaděláváte na závažnější onemocnění, která se nemusí projevit hned.

2.  Doplňujte antioxidanty

Antioxidanty jsou látky, které se vyskytují přirozeně v rostlinách. Umí účinně likvidovat reaktivní molekuly, tzv. volné radikály, vznikající při běžných lidských činnostech, nejvíce ve stresu, při fyzické zátěži a také v průběhu nemoci. Pokud jich je nedostatek, volné radikály se nekontrolovaně množí a poškozují naše buňky a tkáně. V první fázi pociťujete únavu a máte horší soustředění. Pokud antioxidanty ani pak nedoplníte, vyústí to v nemoc. Mezi nejznámější antioxidanty řadíme vitamín C, který můžete použít ve vyšších dávkách i v prvních příznacích nemoci (pocení, bolest hlavy, bolest kloubů apod). Nejvíce antioxidantů najdeme v barevném ovoci a zelenině, z bylin například v rozmarýně nebo rakytníku. Nebojte se ale použít i funkční potraviny, jako jsou čaj matcha, acai, kustovnice čínská, lucuma apod. Je to takový kompromis mezi doplňky stravy a běžnou stravou a udělají vám medvědí službu.

3. Dostatečně spěte

Dostatečný spánek je v boji s nemocemi prostě nevyhnutelný. Ve spánku regeneruje celé tělo, likvidují se volné radikály a tím, že nejíme, posiluje se i imunita střeva. Dospělý člověk by měl denně spát 7-9 hodin, přičemž jeho potřeba je poměrně individuální. Velmi důležitý je také spánek před půlnocí. Pokud se ráno budíte neodpočatí, pravděpodobně nespíte dost a svou imunitu nevědomky výrazně oslabujete.

4. Dělejte si vývary

Ať už z kořenové zeleniny, nebo kvalitního masa či kostí, vývar je vždy sázka na jistotu. V zimních měsících, kdy nemáme ideální zdroj čerstvé zeleniny, která navíc ochlazuje, udělá vývar dobře nejen vaší imunitě, ale i trávení. Je výborným zdrojem důležitých minerálních látek, které v zimě moc potřebujeme. Pro maximální efekt nezapomeňte dát do vývaru cibuli a ke konci varu i česnek, jsou důležité pro zdraví jater a působí antibakteriálně. Nejlepší je vařit vývary na nižší teplotu a déle, například v tzv. „pomalém hrnci“. Omezení množství v tomto případě žádné nemáte.

5. Pravidelně se hýbejte

Lidé, kteří se alespoň 2x týdně zajdou protáhnout na cvičení, trpí výrazně méně často běžnými infekcemi. Během aktivního pohybu efektivně prokysličíte plíce i celé tělo, posilujete srdečně-cévní systém, urychlíte odbourávání odpadních látek a i odplavíte škodlivý stres. Pokud nemáte čas na cílené cvičení, obyčejná chůze 20 minut denně vám udělá stejnou službu.

Když už nemoc zvítězí

Pokud už viróza přeci jenom vyhrála, nesnažte se ji určitě přemoct Paralenem a ignorováním příznaků nemoci. Vězte, že se vyplatí na 2-3 dny lehnout do teplé postele s šálkem například zázvorového čaje a pořádně se vypotit. Léky na horečku a bolest jen odstraňují symptomy, neléčí! Vy pak nabydete dojmu, že je vše v pořádku a snadno se přetěžíte. Zvýšená teplota má také svůj význam. Urychlí vám metabolismus v době, kdy tělo musí zabojovat s infekcí a také znepříjemní životní podmínky pro mnoho bakterií. Pokud tedy teplota nepřesáhne 38,5 stupňů, nechte ji pracovat, byť to nemusí být pro mnoho z nás komfortní. Takové přecházení nemoci může vyústit v chronickou únavu, koloběh neustálých antibiotik (která přestanou za nějaký čas fungovat) a v další oslabení imunitního systému a brzy v další nemoc.

Co dělat, když už je pozdě:

– zalézt ideálně do postele a vypotit se

– zvýšit příjem tekutin (čaje, vývary…)

– zvyšte příjem vitaminu C (krátkodobě až několik gramů denně v doplňku)

– vynechte jednoduché cukry

– můžete mírně omezit příjem stravy (zde se řiďte pocitem)

– na bolest v krku je kromě cibule také výborná na plátky nakrájená čerstvá černá ředkev

– vyzkoušejte čaj nebo extrakt z echinacey (mírně zvyšuje terapeutickou teplotu a podpoří tvorbu bílých krvinek)

autorka: Mgr. Eva Placáková

Že existuje závislost na cukru, bylo už dávno prokázáno mnoha studiemi. Cukr spouští v mozku kaskádu stejných biochemických reakcí, jako drogy typu nikotin či kokain. Neznám mnoho lidí, kteří by neměli rádi sladkou chuť. Nikdo z nás se však s touto závislostí nenarodil! To až postupné objevování a ochutnávání, zejména sladkých potravin, v nás vzbouzí chuť na další stimul. Lidské tělo, zejména mozek, potřebuje cca 25 g cukru denně, aby si pokryl své metabolické nároky. Toto množství bychom ale měli převážně získávat z přirozených potravin, například z ovoce, ale i z kvalitních obilovin a luštěnin. To bychom ale nesměli být obklopeni všemi těmi lákadly a masivními reklamami všude okolo, že?

Pokud máte pocit, že závislost na cukru i váš problém, zkuste následující tipy:

 Nenahrazujte cukr sladidly!

 Sladidla, ať už umělá či přírodního původu, prokazatelně zvyšují chuť na sladké. Sladký vjem, který vnímáme už v dutině ústní po pozření sousta, spouští kaskádu biochemických reakcí v těle, na jejímž konci je vyloučení hormonu inzulinu, který snižuje hladinu cukru v krvi. To má za úkol připravit náš organismus na příjem energie, která ale nakonec nepřijde. Tělo se dostává do cyklu, kdy vydráždí centrum hladu v mozku a vy máte ještě větší chuť na sladké, než na začátku.

Jezte bílkoviny a jezte dostatečně

Často se setkávám s tím, že chutě na sladké jsou v podstatě převlečený hlad. Spousta žen (ale i mužů) v dobré víře, že tím zhubne, neustále omezuje porce jídla, což vede v konečném důsledku k deficitu energie, kterou tělo kompenzuje zvýšeným voláním po rychlém zdroji energie, aby nestrádalo…toto se většinou děje až večer po práci, kdy spousta lidí přestane pracovat a myšlenky se stočí na základní biologické potřeby. Totéž se vám stane, pokud z jídelníčku vynecháte bílkoviny (maso, ryby, vejce, luštěniny, ořechy apod.) – hladina krevního cukru bude více kolísat a vy nebudete mít chutě pod kontrolou!

Na omezení cukru ve stravě si ponechte alespoň tři týdny

Nemá smysl se trápit výčitkami, že nemáte své chutě pod kontrolu, pokud cukr vysadíte ráz na ráz. To dokáže dle mých zkušeností opravdu málokdo. Zpočátku přestaňte sladit nápoje, poté přestaňte kupovat polotovary, nakonec si s chutí dáte i dříve tak kyselý bílý jogurt. Zhruba tři týdny trvá, než vaše chuťové pohárky „přeprogramují“ a vy začnete vnímat spoustu nových chutí, které byly dosud přebíjeny cukrem. Omezení nesmí způsobovat zbytečně další stres.

Zaměstnejte mozek.

Lidé často jedí sladké proto, aby se uklidnili. Pokud je to Váš případ, jděte si raději zaběhat, projít, zaměstnejte se nějakou činností, která vás od nutkání odpoutá. Žádná tenze netrvá věčně a vy uvidíte, že brzy povolí. Pokud se vám to podaří párkrát zvládnout, nebudete mít časem žádný problém odmítnout dezert ke kávě.

Dostatečně spěte!

Pokud jste vyčerpaní a neodpočatí, vaše tělo si bude neustále říkat o energii. A nejrychlejším zdrojem je opět cukr. Deficit spánku prokazatelně vede k potravinovým závislostem a přejídání. Studie potvrdily, že spánek před půlnocí s délkou alespoň 7-8 hodin denně výrazně pomůže omezit vaše chutě na sladké.

Pokud po všech opatřeních máte stále chutě na sladké, zřejmě potřebujete pořádný detox. Nerovnováha ve střevní mikroflóře, způsobená léty přejídání a nezdravého životního stylu či užíváním antibiotik, může mít za následek přemnožení patologické mikroflóry, včetně jinak neškodné kvasinky. Ta často způsobuje nekontrolovatelnou potřebu doplňovat cukr, neboť se jím živí. Řešení musí být komplexní. Zde je vhodné vyhledat podporu terapeuta, který bude na problém nahlížet celostně.

Mgr. Eva Placáková

 Podle průzkumů až 40 procent lidí nemá kvalitní a dostatečně dlouhý spánek. Pokud spíte méně jak šest hodin, dle výzkumů se vystavujete čtyřikrát většímu riziku vzniku nachlazení při přímém styku s virem, než lidé se sedmihodinovým spánkem! Spánek trvající méně jak pět hodin riziko nákazy jen zvyšuje a je důležitější než jsme si dodnes mysleli. Nedostatečný spánek představuje pro lidský organizmus větší riziko, než stres, věk, nebo kouření. Je důležitý pro naše zdraví, stejně jako strava a cvičení!

Nedostatek spánku snižuje citlivost na inzulin

Porucha citlivosti na inzulin, známá jako inzulínová rezistence, nastává v případě, když tělo nevyužívá inzulín správným způsobem. To umožňuje chronické zvýšení hladiny cukru v krvi. Inzulínová rezistence je předzvěstí diabetu typu 2. Regulace hladiny inzulínu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit riziko vzniku chronických onemocnění, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a nádorových onemocnění. Podle nových studií se ukazuje, že za dnešním nárůstem inzulínové rezistence může také spánkový deficit.

Nedostatek spánku decimuje váš imunitní systém

Skutečnost, že nedostatek spánku dramaticky zvyšuje šance na nachlazení, dává smysl, pokud si uvědomíte vliv spánku na funkci imunitního systému. Tento deficit má stejný vliv na naši imunitu jako fyzická zátěž. Když málo spíte, počet bílých krvinek se zvyšuje. Nastává stejná reakce, jako když jste nemocní, nebo ve stresu.

Jednoduše řečeno, ať už jste fyzicky unaveni, nemocní, nebo máte málo spánku, váš imunitní systém se stává hyperaktivní a začne produkovat bílé krvinky, což je obvykle znakem onemocnění. Na základě dostupných výzkumů je doba spánku méně než sedm hodin spojována s:

• Přibýváním na váze
• Diabetem II.
• Vysokým tlakem
• Kardiovaskulárními chorobami
• Skleslostí
• Předčasnou smrtí
• Oslabenými imunitními funkcemi
• Zvýšeným vnímáním bolesti
• Zhoršenou výkonností a poznáváním
• Zvýšenou chybovostí a nehodovostí

Fáze spánku:

Z výsledků více než 300 studií vyplývá, že k ochraně vašeho zdraví, je potřeba osm hodin spánku za noc, minimálně však sedm, kdy se stihne vystřídat několik REM a hlubokých Non-REM fází spánku. Během hlubokého spánku (jak je vidět v obrázku) krevní tlak a tep klesají, což umožňuje oběhovému systému, aby si odpočinul, a snižuje se tak riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Děti školního věku potřebují od devíti do 11 hodin, dospívající potřebují osm až 10 hodin spánku za noc…

Tudíž, dopřejte si kvalitní a dostatečně dlouhý spánek! Není lepší ochrany proti civilizačním nemocem i stárnutí organismu jako celku.

 Eva Placáková

Na jaře z celého roku nejvíc platí lidové rčení: „Co nyní zaseješ, to později sklidíš!“ Neplatí to jen v tom, co zasejeme do truhlíků a na zahradu, ale i v tom, co jíme a jak se ke svému tělu chováme. Vše, co nyní uděláme, se nám následně vrátí v podobě dobrého zdraví či nemoci. A to pozor – platí to jak na úrovni fyzické, tak duševní!

Stejně jako se v zimě jinak oblékáme než v létě, měli bychom respektovat rytmus ročního cyklu i v tom, co jíme, abychom byli zdraví. Od našich předků se můžeme poučit v tom, že budeme jíst stravu sezónní a pokud možno čerstvou a z našeho podnebného pásma a ideálně lokální a nám známé produkce. Co tedy obsahovala taková tradiční česká jarní kuchyně? Základem takového jarního jídelníčku byly vždy vařené obiloviny všech druhů (špalda, jáhly, oves, pohanka, ječmen a žito), luštěniny (fazole, čočka, cizrna, hrách a pučálka – naklíčený a orestovaný hrách). Jedlo se také celozrnné domácí pečivo – ideálně kváskové, pokrmy z brambor a kysané mléčné výrobky. Jedla se domácí kořenová zelenina, cibule, česnek a kvašené zelí. Po Velikonocích tradičně vejce a zhruba 1x týdně maso.

Na jaře k tepelně upravené stravě přidáváme kvůli vitamínům, minerálním látkám a enzymům co nejvíce zelených čerstvých natí – pažitky, petržele, mladé lístky pampelišek a sedmikrásek, listy kopřiv a jarní zeleninu – ředkvičky a saláty. Ideální je také doplňovat tělu živiny z naklíčených semen a výhonků. Syrová strava i klíčky doplní skvěle a rychle tolik potřebné enzymy, které najednou náš organismus nemusí sám vytvářet a může se zabývat svojí regenerací a detoxikací. Příroda to dobře vymyslela, proto ji následujte a vyzkoušejte 😉 Pokud vás syrová zelenina stále ochlazuje, stačí použít prohřívací koření a bylinky jako je zázvor, kurkuma, skořice apod.

Herbal-Therapy

Z bylinných čajů je vhodné pít čaje pročišťovací a mírně močopudné a játra podporující hořké byliny: čekanku, pampelišku, kopřivu, přesličku, vřes, měsíček… apod. Vyzkoušejte také čerstvé zeleninové šťávy, například z kopřiv, listů pampelišek, červené řepy a jablek. Ráno před snídaní pijte vlažnou vodu s citronem.

Nyní od dubna si také můžete nasbírat a nasušit léčivé čaje na podzim a zimu: kopřivu, pampelišku (nať i kořen), jitrocel, černý bez, meduňku, lípu, kontryhel a diviznu.

Takže, kdo jste ještě nezačali, nyní je ta správná doba dodat vašemu tělu trochu té regenerace, rozmazlovat ho a hýčkat! Dopřejte si relaxaci, vyrazte do přírody, zkuste mírně odlehčit jídelníček nebo zařaďte tradiční bezlepkové obiloviny namísto všudypřítomné pšenice. I malé změny se totiž počítají, takže žádné další odkládání a hurá do toho! 🙂 Držím vám všem palce!

 

Eva Placáková

LUCUMATak a po kořenu MACY musíme zmínit další méně známé superfood, neboli superpotravinu, která se vyznačuje obrovským množstvím tělu prospěšných látek, které mohou specificky regulovat naše zdraví!

Ovoce lucuma roste v údolích Peruánských And a je dnes považováno za znovuobjevené ovoce Inků. Je vysoce výživné díky mimořádně vysokému obsahu pomalu vstřebatelných sacharidů (má velmi nízký glykemický index). Obsahuje 14 esenciálních stopových prvků včetně významného množství hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku a vápníku. Dále je skvělým zdrojem karotenů a vitamínů skupiny B a vlákniny.

Lucuma se používá v jižní Americe už tisíce let jako léčebný prostředek a zdravé dochucovadlo. Jako léčebný prostředek je výhodná pro diabetiky, jelikož reguluje nejenom hladinu krevních cukrů, ale i tuků a enzymů způsobujících diabetes II. typu. Státní univerzita v New Jersey provedla výzkum plodů lucumy, a upozornila na významné protizánětlivé účinky plodů lucumy na léčení ran a buněčné regenerace, a rovněž vyzdvihla význam lucumy v boji proti předčasnému stárnutí! Její dužnina totiž vykazuje antimikrobiální, antibiotické, antimykotické (protiplísňové) a zejména antioxidační působení.

Její chuť připomíná směs javorového sirupu, karamelu a vanilky. V našich podmínkách ji seženete převážně ve formě lyofilizovaného prášku – je proto vhodnou přísadou do dezertů, zmrzliny, smoothies, snídaňových kaší, jogurtů, ale i dětské výživy (v zemích jižní Ameriky je dokonce jednou z prvních pevných potravin při přechodu na pevnou stravu). Je velice dobře stravitelná, a proto je velmi vhodná i pro jedince s trávicími potížemi a jedince výrazně imunitně oslabené.

Seženete v dobrých prodejnách zdravé výživy, na internetu nebo u nás v poradně. Už jste ji někdy zkusili?

V dnešní době probíhá velká změna pohledu odborné veřejnosti na škodlivost cholesterolu v krvi, jako původce kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři, bombardováni vědeckou literaturou, neustále na seminářích, coby tvůrci veřejného mínění, trvali na tom, že onemocnění srdce je prostě důsledkem zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. V nedávné době nastal v tomto mínění zásadní převrat a spousta lékařů tuto teorii začíná, chtě nechtě, přehodnocovat…

V minulosti bylo jedinou přijatelnou uznávanou léčbou předepisování léků na snižování krevního cholesterolu a diety s velmi nízkým obsahem tuků. Bylo trváno na tom, že taková dieta sníží hladinu cholesterolu a výskyt onemocnění srdce.

Nefunguje to!

Tato doporučení již nejsou vědecky ani morálně obhajitelná. Už před lety bylo četnými studiemi potvrzeno, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou záněty stěn tepen, a toto zjištění vede pomalu ke změně způsobů, jakým budou onemocnění srdce a další chronické nemoci léčeny.

Ačkoliv 25% lidí bere drahé statiny (léky na snížování cholesterolu v krvi), a i když se snížilo množství tuku v potravě, zemře tento rok na onemocnění srdce více Američanů, než kdykoliv dříve.

Statistiky American Heart Association ukazují, že 75 miliónů Američanů trpí onemocněním srdce, 20 miliónů má cukrovku a 57 miliónů je jí ohroženo. Tyto nemoci postihují stále větší počet stále mladších lidí.

Jednoduše řečeno, bez zánětů v těle není možné, aby se cholesterol usazoval na stěnách tepen a způsoboval onemocnění srdce a mrtvice. Bez zánětů by se pohyboval volně tělem, jak to příroda zamýšlela. Jsou to záněty, kvůli nimž se cholesterol usazuje.

Zánět není nic komplikovaného – je to jednoduše přirozená obrana těla před nepřáteli, jako jsou bakterie, toxiny nebo viry. Zánět je ve své funkci ochrany těla před těmito bakteriálními a virovými vetřelci dokonalý. Pokud ovšem tělo neustále vystavujeme zraněním toxiny nebo potravou, k jejímuž příjmu není uzpůsobeno, dojde k něčemu, čemu se říká chronický zánět. Chronický zánět je přesně tak škodlivý, jako je akutní zánět prospěšný.

Co je největším viníkem chronických zánětů? Odpověď je jednoduchá: je to přebytek jednoduchých vysoce zpracovaných sacharidů (cukr, mouka a všechny produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrná konzumace rostlinných olejů omega-6, jako jsou sójový, kukuřičný a slunečnicový, které se nachází v mnoha zpracovaných potravinách.

Představte si na chvíli, že si drsným kartáčem opakovaně přejíždíte přes kůži, dokud nezčervená a takřka nezačne krvácet. Řekněme, že to budete dělat několikrát denně po dobu pěti let. Pokud dokážete snášet bolestivé kartáčování, budete mít nakonec na kůži krvácející, oteklou infikovanou oblast, jejíž stav se bude s každým dalším kartáčováním zhoršovat. To je dobrý způsob, jak si představit proces zánětu, který vám možná právě teď probíhá v těle.

Nezáleží na tom, kde k zánětu dojde, jestli uvnitř nebo na povrchu vašeho těla, jde vždy o totéž. Nemocná tepna vypadá, jakoby někdo vzal kartáč a opakovaně rozdíral její stěny. Potraviny, které jíme, několikrát denně vytvářejí drobná poranění, na něž tělo opakovaně odpovídá tvorbou zánětů.

Ačkoliv máme rádi sladkou koblihu, tělo na ní odpovídá poplachem, jakoby dorazil nepřítel vyhlašující válku. Potraviny plné cukru a jednoduchých sacharidů nebo zpracované s oleji omega-6, aby vydržely déle v regálech supermarketů, jsou již dlouho základem naší stravy.

Jak vede snězení obyčejné koblihy k tvorbě zánětu a onemocnění?

Když sníme jednoduchý sacharid, jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. Jako odpověď začne slinivka vylučovat inzulín, aby přesunula cukr do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, nepřijmou ji. Jakmile plné buňky extra glukózu odmítají, hladina cukru v krvi vzroste, což vede k další produkci inzulínu, a cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních.

Co má toto všechno společného se záněty? Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se totiž navazují na různé bílkoviny, které pak poškozují stěny tepen. Opakovaná poškození vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně zvednete hladinu cukru v krvi, je to totéž, jako byste rozdírali citlivou vystýlku svých tepen kartáčem.

Vraťme se ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla upečena v jednom z mnoha omega-6 olejů, například v sójovém. Brambůrky a hranolky se smaží v sójovém oleji. Polotovary jsou vyráběny s omega-6 oleji, aby se prodloužila jejich životnost v supermarketech. Ačkoliv omega-6 oleje patří mezi esenciální – jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím – musí být konzumovány ve správném poměru k olejům omega-3.

Pokud se tato rovnováha posune ve prospěch přílišné konzumace olejů omega-6, produkují buněčné membrány blokovací chemikálie, tzv. cytokiny, které přímo způsobují záněty. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr těchto olejů. Tato nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až do 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů vyvolávajících záněty. Optimální zdravý poměr by měl být 3:1.

Aby to bylo ještě horší, nadbytečná váha, kterou s sebou díky těmto potravinám nosíte, vede k tvorbě přeplněných tukových buněk, produkujících velké množství pro-zánětlivých chemikálií, které poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi dále zhoršují. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh, který vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.

Existuje pouze jediný způsob, jakým záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebuje více bílkovin. Vybírejte velmi komplexní sacharidy, jako například ovoce a zeleninu. Omezte nebo eliminujte zánětlivé oleje omega-6 jako kukuřičný a sójový a zpracované potraviny, které je obsahují. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo z mléka krav živených trávou.

Živočišné tuky obsahují méně než 20% omega-6 a jsou mnohem méně zánětotvorné, než údajně některé rostlinné oleje. Ve skutečnosti neexistují vůbec žádná vědecká fakta, podle nichž nasycené rostlinné tuky způsobují onemocnění srdce. Vědecká fakta, podle nichž nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, jsou také velmi slabá. A protože dnes už víme, že cholesterol není prvotní příčinou onemocnění srdce, jsou obavy ze saturovaných tuků ještě absurdnější.

„Cholesterolová teorie“ přišla s doporučením jíst potraviny bez tuků nebo nízkotučné, a to pak vedlo k vzniku „potravin“, které nyní způsobují epidemii zánětů. Doporučením, aby se lidé vyhýbali saturovaných tukům a upřednostňovali potraviny s vysokým obsahem olejů omega-6, udělala medicína obrovskou chybu. kterou bude ještě chvíli trvat vyvrátit…

Co můžete udělat? Dejte přednost skutečným potravinám, které ještě jedla vaše babička a vyhněte se těm, které vaše matka nosila či nosí z regálů supermarketu plných polotovarů. Eliminací zánětlivých potravin a přidáním esenciálních živin z nezpracovaných potravin můžete napravit poškození tepen způsobené dnešní typickou stravou.

Čerpáno z: cez-okno.net

bezlepkove Trpíte zažívacími či jinými potížemi a máte podezření na lepek? Držíte bezlepkovou dietu jako životní styl nebo redukční dietu, chcete zvýšit svalový výkon? Jak to vlastně je, můžeme si vyloučením lepku z jídelníčku pomoci? Pojďme si v tom udělat konečně trochu jasno!

Existuje více typů imunitních i neimunitních reakcí na lepek. Projevy mohou být jak v zažívacím traktu, tak ale i zcela i mimo něj. Z tohoto pohledu rozlišujeme některá onemocnění, jejichž etiologie je často velmi rozdílná…

 

Celiakie

V ČR se předpokládá (přesná data nejsou k dispozici) 40-50 tisíc nemocných trpících celiakií. Celiakie je autoimunitní onemocnění (čili reakce imunitního systému proti buňkám vlastního těla), které je geneticky podmíněno. Ve chvíli, kdy se dostane lepek do kontaktu se střevní sliznicí, dochází k reakci imunitních buněk, která je namířena proti buňkám sliznice tenkého střeva. Spouštěčem tohoto procesu je tedy lepek. Jeho nesnášenlivost trvá po celý život. Pacient, kterému byla diagnostikována celiakie, proto musí dodržovat bezlepkovou dietu až do konce života. Pokud dietu porušuje a nevyhýbá se potravinám s obsahem lepku, dochází k postupnému poškození sliznice tenkého střeva různého stupně, které vede k poruše vstřebávání živin, především tuků, vitaminů v tucích rozpustných a následně i železa, vápníku a dalších složek. To vede u části pacientů ke střevním příznakům (nadýmání, průjmy, přítomnost mazlavých stolic, hubnutí a bolesti břicha). Naprostá většina pacientů však tyto příznaky nemá a dochází u nich k příznakům netypickým nebo příznaky chybí zcela. Celiakie bez dodržování léčby – tedy striktní eliminační diety má za následek také vyšší riziko některých nádorových onemocnění.

Na celiakii musíme pomýšlet u lidí, kteří trpí bolestmi kloubů, únavou, chudokrevností, osteoporózou, musíme po ní pátrat ale také u žen, které nemohou otěhotnět z dosud nejasné příčiny.
Diagnostika se provádí krevním testem, nejlépe u lékaře, a potvrdit by ji měla biopsie střevní sliznice. Diagnostika je bohužel často velmi opožděná, jelikož někteří pacienti postrádají typické příznaky. Momentálně se předpokládá, že touto chorobou trpí 1% lidí.

Celiakie se často druží i s jinými chorobami, jako je cukrovka nebo tzv. Hashimotova thyreoiditida (onemocnění štítné žlázy, které je častější u příbuzných pacientů s celiakií). Kožním projevem celiakie je tzv. Dühringova dermatitida, která se projevuje bolestivými puchýřky na loktech, kolenou, ale i na dalších místech na kůži. Postihuje střevo, ale protože toto postižení může být ostrůvkovité, nedochází vždy k břišním příznakům (nadýmání, průjmy atd.).

U tohoto onemocnění je základním léčebným prostředkem trvalé vyloučení lepku z jídelníčku. Důsledným dodržováním diety dochází k vymizení příznaků onemocnění, dietu je však třeba dodržovat celoživotně. Tato onemocnění je možné úspěšně léčit, nikoli však vyléčit.

Intolerance na lepek

Intolerance na lepek je v současné době daleko rozšířenějším problémem než známější celiakie. Proč? Konzumace lepkových obilnin, zvláště pak pšenice, za posledních 50 let enormně vzrostla. Jednoduše tyto potraviny (zejména pečivo) zařazujeme více, než na co jsme dlouhodobě adaptovaní, nemluvě o šlechtění obilnin, v nichž obsah lepku také neúměrně vzrostl! Geny pro zvýšené riziko citlivosti k lepku dnes nese až 40% populace! Avšak ne u všech se některá z forem nemocí vyvine, záleží na mnoha dalších faktorech, které mohou potíže spouštět…
Při intoleranci na lepek nebo jinou proteinovou složku potraviny (toto platí pro všechny potraviny) může dojít k různým projevům. Po konzumaci potravin s lepkem, na rozdíl od celiakie ale nedochází k trvalému poškození střeva. Reakce mohou být kdekoli v těle: únava, dýchací potíže (astma), kožní (atopický ekzém nebo kopřivka), střevní a žaludeční potíže, bolesti kloubů, migrény…
I zde je dodržování stravy s vyloučením lepku pak základem léčby, vhodné je ji doplnit doplňky stravy pro klidnění zánětu střeva a postupně obnovovat narušenou křehkou střevní bariéru. Dobrá zpráva je, že s intolerancemi lze pracovat a dnes už máme zkušenosti, že i trvale vyléčit. Při správném postupu nastává úleva u 80% klientů do 3 týdnů po vysazení rizikové potraviny!
V současné době lze intolerance testovat jednoduchým krevním testem (například u nás v poradně na základních 60 nebo 220 potravin a jejich vzájemné kombinace).

Lepek a neimunitní onemocnění

K neimunologickým chorobám způsobeným nesnášenlivostí lepku patří takzvaná neceliakální glutenová senzitivita, což je onemocnění, které má podobné příznaky jako celiakie, tedy průjmy, nadýmání, únavu, bolesti hlavy a další, které souvisejí s konzumací potravin obsahujících lepek. Na rozdíl od celiakie však nejsou přítomny změny na sliznici tenkého střeva, ani pozitivita protilátek v krvi. Často volně přechází do syndromu dráždivého tračníku s průjmem, který reaguje na bezlepkovou dietu. Nemoc není dosud biochemicky detekovatelná a pro diagnostiku se vyhodnocuje vliv vysazení lepku a následná orální provokace.

Various types of bread

 

Jíst či nejíst lepek?

Pokud nemáte potíže, není třeba lepek ze stravy úplně vylučovat. Na místě je ale omezení jeho nadměrného příjmu, na který zkrátka nejsme adaptovaní, zejména ze skupiny pečiva, čímž se může organismu zásadně ulevit, urychlit regenerace a vyřešit spousta nespecifických potíží, které vás jako prvotní původci možná nenapadnou (únava, bolesti hlavy, trávicí potíže…). Současný boom plošně zaváděných redukčních bezlepkových diet je spíše momentálním trendem. Lze předpokládat, že vyřazením některého pečiva a obilnin se sníží celkové množství přijímané bílé mouky a škrobů, čímž poklesne celkové množství energie a následně i hmotnost. Toto stravování ale není prioritně určeno k redukci hmotnosti!

Pokud máte jakékoli pochybnosti, kontaktujte nás, přijďte se poradit, než začnete jakékoli intervence ve stravě dělat. Jednostranným jídelníčkem, kterým bohužel převážná většina moderních diet je, si můžete naopak pestré množství potíží (včetně nových potravinových intolerancí) přivodit.

 

Tak a Nový rok je opět za námi a spolu s ním v mnohých z nás spoustu nových odhodlání a předsevzetí, mezi nimiž se nejčastěji vyskytuje úprava životosprávy v různých obdobách…
Rozhodli jsme se, že Vám v tom pomůžeme a provedeme Vás těmi nejtěžšími okamžiky začátků a připravili jsme pro Vás opět tradiční INTENZIVNÍ DETOXIKAČNÍ MĚSÍČNÍ PROGRAM, jehož prostřednictvím se tělo začne zbavovat hluboko usazených toxinů, střevních kalů, starých zánětů, zadržované vody…a nepřímo i těch zatracených tuků!

 

O co tedy jde?

– 3 individuální konzultace v průběhu 1 měsíce
– 3 měření na certifikovaném bioimpedančním přístroji pro zjištění detailního složení tělesných tkání a stavu organismu (voda, tuková tkáň, rizikové útrobní tuky, svalová hmota, kostní minerál, metabolický věk, stav klidového metabolismu…)
– týdenní detoxikační jídelníček, individualizovaný každému na míru dle potřeby a zdravotního stavu + plán detoxikace na celý měsíc
– případná příprava individuálních bylin na podporu metabolismu je v ceně konzultace
– 30% sleva na 20 min. kyslíkovou inhalační terapii ionizovaným 95% kyslíkem
– akční cena programu 1500 Kč (platí i pro nové klienty!)

Pokud Vás nabídka zaujala, neváhejte a kontaktujte nás, akce je časově i kapacitně limitována. Těšíme se na Vás! 🙂